Songshan, Shaolinský chrám a Kung-fu

Songshan, Shaolinský chrám a Kung-fu

Asi 80 km na západ od města Zhengzhou se vypíná jedna z pěti posvátných taoistických hor Číny s názvem Songshan, která dosahuje výšky 1492 metrů nad mořem. Právě na jejím vrcholku se nachází šaolinský klášter, jenž je centrem bojových umění a jakýmsi poutním místem pro každého cvičence Kung-fu.

Tuto oblast najdete ve středočínské provincii Henan, která se rozprostírá v oblasti středního a dolního toku Žluté řeky. Skvělým výchozím bodem k prohlídce památek v okolí Songshanu je Dengfeng nacházející se na úpatí hory Taishishan. Kolem chrámů zde vede několik stezek, z nichž se otevírají úchvatné výhledy do údolí. Pouhých pět kilometrů směrem na východ se rozkládá rozměrný Zhongyuemiao, neboli klášter Prostředního vrcholu. Jde zřejmě o nejstarší taoistickou svatyni, byla vysvěcena před více než 2200 lety, ale stavba je ve skutečnosti ještě mnohem mladší. 

Foto: hora Songshan

Asi 3 km na sever se nachází Songyangská akademie, která patřila v minulosti mezi čtyři vyhlášená centra vzdělávání. Nádvoří této konfuciánské koleje zdobí dva cypřiše, které údajně před 2 tisíci lety vysadil císař Wudi z dynastie Han. O něco výše se na úbočí tyčí dvanáctiboká pagoda chrámu Songyuesi pocházející z 6. století po Kristu. Jde o nejstarší cihlovou pagodu v celé Číně. Jen 10 km jihovýchodně od Dengfengu je situována observatoř Gaochentai s jehlanovou věží pocházející z doby dynastie Yuan. Je nejstarší neporušenou observatoří v zemi. 

Asi 13 km severozápadně od Dengfengu je vzdálen buddhistický Shaolinský chrám, který byl postaven roku 495 za dynastie Wei (386 - 534) na objednávku císaře Xiaowena. Ten nechal chrám vystavět na počest návštěvy slavného indického mnicha Batuo šířícího buddhismus. Chrám je poměrně rozlehlý a skládá se z několika síní. Pavilon Stání ve sněhu, situovaný v zadní části, označuje místo, kde si mnich Huihe uťal paži, aby se lépe dostal do zenového buddhismu. Za ním je možné vidět pavilon Piludian s prohloubeninami na podlaze. Zde si mniši cvičili práci nohou. Terakotové postavy v síni Chuiputang znázorňují různé styly šaolinského boxu. 

Roku 527 přišel do kláštera Bódhidarma, 28. buddhistický patriarcha, syn indického krále Sugandy a žák mistra Prajnatavy. Ten dal klášteru bojového ducha, vypracoval cvičební sestavy, z nichž se vyvinul tzv. šaolinský box. Od té doby se datuje rozvoj bojových umění v klášteře. Z šaolinského boxu dodnes čerpají všechna významná čínská bojová umění. V období prosperity žilo v klášteře až 500 bojujících mnichů. Vyučovalo se zde Kung-fu stylu pěti zvířat - draka, jako symboliky duše, hada – ohebnosti a pevnosti těla, tygra – síly, leoparda – dechu a jeřába, jež znázorňoval vitalitu. Součástí výcviku bylo i léčitelství pomocí akupunktury a znalost léčivých bylin. Šaolinští mniši museli vydržet také velmi tvrdý výcvikový režim. 

Foto: hřbitov mnichů v šaolinském chrámu

Chrám v minulosti několikrát vyhořel a kvůli četným obnovám a komercializaci se doslova rozplynulo jeho tajemno. Přesto zůstal poutním místem vyznavačů bojových umění, kteří se zde chtějí zdokonalit v Kung-fu. Naposledy byl zrestaurován počátkem 20. století a dnes je kulturní a historickou památkou. Skládá se ze samotného kláštera, kde žijí mniši a z přilehlých budov, které slouží především turistům a také jako školy bojových umění. Dnešní šaolini pořádají po světě exhibice Kung-fu a již navštívili i Českou republiku.

Ačkoliv nikdo jistě neví, kdy přesně se v Číně bojové umění Kung-fu objevilo, je jisté, že i dnes Čína vyniká nejvyšším počtem bojovníků i největší pestrostí jeho bojových stylů. I když se tyto styly značně prolínají, obecně je lze rozdělit na dvě hlavní skupiny: vnitřní a vnější. Vnitřní styly kladou důraz spíše na vnitřní schopnosti neboli „qi“ a soupeře se snaží vyvést z rovnováhy uhýbáním a jemností. Zatímco cílem vnější formy je porazit protivníka fyzickou silou. 

Při kung-fu se využívá mnoho zbraní, časté jsou meče, šavle a biče. Součástí cvičení však bývá také boj s předměty každodenní potřeby, jako je vějíř, deštník nebo stolička. Kung-fu se jako druh bojového umění nesčetněkrát ocitlo ve filmech, je však třeba vědět, že bojová umění v kinematografii se od skutečných velmi liší. Pohyby bývají většinou naaranžované a řadu scén točí kaskadéři. Mezi slavné herce čínského a hongkongského filmového průmyslu patřili a stále ještě patří Bruce Lee, Jackie Chan a Jet Li. 

- jap -

Další články z Číny: 
Shenyang – zašlá sláva Mao Ce-tunga  
Pingyao ukryté za hradbami  
Chengdu – kde pandy dávají dobrou noc  
Chongqing – třetí největší město Číny 
Hrobky mingských císařů

Článek byl zobrazen 7 027 krát.