Shenyang – zašlá sláva Mao Ce-tunga

Shenyang – zašlá sláva Mao Ce-tunga

Na severovýchodě Číny se rozkládá 4 milionové město Shenyang, které je hlavním městem provincie Liaoning a největším průmyslovým střediskem v této části země. Díky své poloze v srdci provincie představuje také důležitý dopravní uzel.

Archeologické nálezy poukazují na osídlení oblasti dnešního města člověkem už před 7200 lety. Samotné město bylo založeno generálem Qin Kaiem a původně neslo název Hou.  V období Válčících států, tedy v letech 475 – 221 před Kristem, mělo strategický význam pro stát Yan. Současný název Shenyang město obdrželo až za vlády mongolské dynastie Yuan. Název Shenyang znamená „město severně od řeky Shen" - dnes se však tato řeka nazývá Hun. Největšího rozkvětu město dosáhlo v roce 1625, kdy se stalo sídelním městem Mandžuů. V roce 1634 byl oficiální název města pozměněn na Mukden, což znamenalo „vzrůst“.

Foto: město Shenyang

Za vlády dynastie Qing si Shenyang ponechal statut hlavního města, roku 1644 po pádu dynastie Ming však bylo centrum přesunuto do Pekingu. Poté, co byla na počátku 19. století vystavěna Jihomandžuská železnice, se město stalo ruskou državou. Během Rusko-japonské války v letech 1904 – 1905 padl Mukden do rukou Japonců. V roce 1914 došlo k přijetí původního názvu Shenyang, ale dodnes se zejména v anglických zdrojích stále užívá starý název Mukden. V roce 1931 došlo k tzv. Mukdenskému incidentu, kdy Japonci zaútočili na místní železnici a zabili při tom maršála Zhanga Zhuolina. Tento konflikt se stal podkladem pro započetí Čínsko-japonské války. 

Ve 20. letech 20. století se začíná Shenyang proměňovat na důležité průmyslové centrum a to především díky výrobě vojenské munice a dobrému železničnímu spojení. V srpnu roku 1945 obsadila město Rudá armáda, sověty pak v letech 1946 – 1948 vystřídali čínští nacionalisté vedení Čankajšekem. Roku 1948 obsadili oblast komunisté v čele s Mao Zedongem. Od následujícího roku je Shenyang jedním z nejvýznamnějších center těžkého průmyslu v celé Číně. Funguje zde několik průmyslových odvětví, jako například průmysl strojírenský, hutnický, elektrotechnický, chemický, textilní a průmysl stavebních hmot. 

Město si i přes svou průmyslovou tvář a dlouhá období nadvlády nejrůznějších národů, dokázalo zachovat prestiž dřívějšího centra a dodnes ukrývá spoustu historických památek. V první polovině 17. století, za vlády mandžuského vládce Nurhačiho, bylo rozhodnuto o výstavbě císařského paláce, který měl být soupeřem pekingského Zakázaného města, jeho velikosti však nakonec nedosáhl. V současnosti představuje nejvěhlasnější památku v Shenyangu. Palác se třemi sty místnostmi stojící v centru někdejšího starého města v minulosti sloužil jako sídlo Nurhačiho a jeho syna Abachaje. Na stavbě jsou patrné mandžuské a mongolské vlivy a je rozdělena do tří částí. 

Foto: Fénixí věž

Dominantním prvkem je síň Chongzhengdian, ze které Abaj dohlížel na politické dění a přijímal vyslance. Na nádvoří za síní se nalézá palác Qingning-gong, kde přebýval císař se svými konkubínami. Právě zde se také nachází nejvyšší objekt císařského areálu, tzv. Fénixí věž. V západní části stojí pavilon Wensuge, v němž kdysi uchovávali sedm výtisků Siku Quanshu – kompletní knihovna ve čtyřech oddílech. Uložena je zde také encyklopedická kolekce čínské literatury zahrnující okolo 36 tisíc svazků. Východní části pak vévodí síň Dazhengdian, kde byl Shunzhi korunován za prvního císaře dynastie Qing. Před síní jsou pavilony Deseti králů, které sloužily jako kanceláře náčelníkům mandžuských vojenských a administrativních jednotek. Od roku 2004 je Císařský palác zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Na hlavním náměstí Zhongshan Guangchang se tyčí majestátní socha Mao Zedonga (Mao Ce-tung), která je památkou na zašlou éru. Maovy sochy jsou rozesety po celé Číně, ale výtvor v Shenyangu je nejteatrálnější. Mao je zde totiž zobrazen jako superman ve svrchníku. Na okraji města můžete navštívit severní pagodu Beita z roku 1643, která je jedinou ze čtyř chrámů a pagod, kterou se podařilo dochovat v celkem dobrém stavu. Původní je Velká síň a chrám Falunsi. Hlavní síň je ozdobena poutavými nástěnnými malbami božstev.

Muzeum 18. září je připomínkou okupace Shenyangu japonskými jednotkami dne 18. září roku 1931. Muzejní exponáty představují nejucelenější kroniku japonské agrese v Mandžusku. Stejně jako v jiných muzeích zabývajících se podobnou tematikou, jsou i některé zdejší exponáty poměrně šokující. 

Další jedinečnou památkou města je Severní hrobka situovaná v rozlehlém parku  Beiling Gongyuan. Jde o místo posledního odpočinku Abachaje, syna Nurhačiho, a jeho manželky císařovny Bordžidžit. Severní hrobka je v současnosti jedním z nejrozměrnějších a nejméně porušených čínských císařských mauzoleí. Její historie sahá do roku 1643, tedy do roku císařovy smrti. Do komplexu se dostanete branou Zhenghongmen. Prochází tudy tzv. Cesta duchů, lemovaná sochami zvířat, která vede k síni Zázračné milosti. Hned za ní pak spatříte císařské mohyly a jedinečnou dračí zeď. 

Abachajův otec Nurhači a jeho choť Jehenala odpočívají v nedaleké Východní hrobce postavené v roce 1651. Hrobka se pyšní třemi patry a k jejímu hlavnímu vchodu se dostanete po 108 schodech. Číslo 108 je pro Číňany posvátné, symbolizuje 36 hvězd nebe a 72 hvězd pekla. 

- jap - 

Další články z Číny: 
Pingyao ukryté za hradbami
Chengdu – kde pandy dávají dobrou noc
Chongqing – třetí největší město Číny
Hrobky mingských císařů
Wutaishan – v objetí klášterů

Článek byl zobrazen 6 126 krát.