Xi´an – kde odpočívají bojovníci ze slavné terakotové armády

Xi´an – kde odpočívají bojovníci ze slavné terakotové armády

Xi´an (Si-an) je hlavním městem středočínské provincie Shaanxi, které obývá 6, 6 milionu obyvatel. Město bylo v minulosti známo pod různými jmény a pokládá se za jedno z nejstarších měst čínské historie. Během 4000 let bylo sídelním městem 11 čínských dynastií a vrcholného rozkvětu dosáhlo za vlády dynastie Tang.

Díky výhodné poloze na konci Hedvábné stezky se proměnilo na rušnou obchodní metropoli, která přitahovala kupce ze širokého okolí. Ve velkém sem přicházeli také vyznavači rozličných náboženství – nestoriáni, muslimové, zoroastriáni, manichejci a buddhisté. Od 90. let 20. století se Xi´an v rámci hospodářského vzestupu Čínské lidové republiky znovuzrodil jako významné kulturní, průmyslové a vzdělávací centrum centrální Číny. Dnes je město důležitým centrem čínského turistického ruchu, střediskem vědy a výzkumu, zbrojního a kosmického průmyslu. Najdeme v něm však i mnoho významných architektonických památek, které zde po sobě zanechala pestrá minulost Xi´anu.

Foto: Xi´an (Si-an)

Jsou zde doslova stovky hrobek, pohřebišť a mauzoleí několika vládnoucích dynastií, velké množství chrámů, soch a řada dalších pozoruhodností. Xi´an se může pochlubit téměř neporušenými hradbami, které obklopují část města. Kolem centra města vytvářejí obdélník o obvodu 14 kilometrů. Hradby byly vybudovány z udusané hlíny, nehašeného vápna a z výtažku lepivé rýže v roce 1370. Dvanáct metrů vysoké bašty spočívají na soklech tyčících se do výšky až 18 metrů. Na opevnění je možné vystoupat na několika místech, například po schodech u Jižní nebo Západní brány. 

V blízkosti Jižní brány se nachází Muzeum Lesa stél, které má sedm síní s více než tisícovkou stél, tedy pamětních kamenných sloupů, z nichž nejstarší pochází z éry Han. Některé desky jsou popsány klasickou čínštinou, na jiných jsou vyryty mapy a ilustrace. Kromě stél je v muzeu k vidění rytina mapy Chang´anu, která ukazuje velikost města v dobách jeho zenitu. V další síni jsou vystavena kaligrafická provedení básní od mnoha významných čínských básníků. Najdete zde také užitečné materiály ke studiu místních dějin, mnohé náboženské a historické artefakty. 

Foto: Velká pagoda divoké husy

V centru Xi´anu se vypíná mohutná Zvonová věž s třípatrovou střechou zelené barvy. Tato dřevěná stavba byla vztyčena roku 1384 asi dva bloky odtud, na současném místě se ocitla v roce 1739. Ve věži se původně houpal velký bronzový zvon, dnes sem byla umístěna kolekce zvonů, zvonkoher a hudebních nástrojů. Západně od Zvonové věže se na okraji staré Muslimské čtvrti tyčí Bubnová věž z roku 1380. Věž má nedávno zrekonstruovaný interiér, ale jinak nenabízí nic moc zajímavého. Mnohem zajímavější je Velká mešita pojatá v čínském duchu. Stojí v samém srdci muslimské čtvrti Xi´anu a řadí se k největším mešitám v Číně. Postavena byla v roce 742 za vlády dynastie Tang, ale její dochované objekty pochází z období Qing. Má čtyři nádvoří, na kterých si můžete prohlédnout dřevěný oblouk ze 17. století, minaret sebepozorování a osmibokou pagodu s trojitou střechou. Za dvěma fontánami je ukrytá hlavní modlitební síň s tyrkysovým keramickým obkladem a stropem nesoucím nápisy z Koránu. Rozhodně se vyplatí projít si celou muslimskou čtvrť, v jejichž uličkách je dnes spousta obchůdků s kaligrafiemi, keramikou a dalšími suvenýry.

Foto: Terakotová armáda

Na východ od městských hradeb stojí Chrám Osmi nesmrtelných, jež je největším taoistickým chrámem ve městě. Tento chrám je stále činný, jeho síně a nádvoří jsou plné mnichů a jeptišek. I dnes jsou zde provozovány taoistické bohoslužby a kolem chrámu je krásná výzdoba z taoistické mytologie. V Lingguanově síni jsou umístěny sochy strážců, Bílého tygra a Zeleného draka a také socha Wang Lingguana, který byl ochráncem taoismu. Sochy Osmi nesmrtelných lemují obě strany jejich síně. V zadní části areálu se nachází Doumuina síň zasvěcená významné taoistické bohyni Duomu, která bývá nazývána královnou Velkého vozu.

V roce 652 byla ve městě postavena Velká pagoda divoké husy, kde se uchovávaly cenné buddhistické předměty. Z výšky 64 metrů si odtud můžete vychutnat překrásný výhled na město. V prvním patře je umístěna expozice pojednávající o vývoji pagod. Návštěvníci odtud z okna vyhazují mince pro štěstí. Jihozápadně od Jižní brány se pak zvedá také Malá pagoda divoké husy vysoká 43 metrů. Ta je jakoby nalepená ke zbytkům chrámu Jianfusi. Původně měla tato památka sloužit jako úschovna na sútry a chránit je před občasnými požáry. Měla 15 pater, ale špička pagody se zřítila během několika zemětřesení, která oblast v minulosti postihly. 

Foto: Terakotová armáda

Velmi poučná bude návštěva prostorného moderního Muzea dějin provincie Shaanxi, které opatruje více než 370 tisíc památek dokumentujících civilizaci a kulturu Shaanxi od prehistorických časů. Za vidění rozhodně stojí zdejší keramika, bronzy, nefritové předměty, zlaté a stříbrné artefakty, staré mince a kaligrafie. Také si nenechte ujít poutavé fresky z éry Tangů. 

Terakotová armáda - bojovníci prvního císaře

Ke zlatým hřebům muzea však patří věhlasná terakotová armáda, která je považována za tzv. „osmý div světa“. Jednu z nejúžasnějších čínských kulturně-historických památek nechal vyrobit první císař sjednocené Číny, Čchin Š'-chuang-ti (259 – 210 př. n. l.). Patřil do dynastie Zhou a zasloužil se o sjednocení Číny. Krátce před svou smrtí umístil bojovníky do svého mauzolea východně od města. Jde o hliněné postavy v životní velikosti, každý z bojovníků má jiný osobitý výraz ve tváři a drží v rukou zbraň. Císařovo mauzoleum a jeho armáda byly nalezeny v roce 1974 při hloubení studny a staly se jednou z největších atrakcí v Číně vůbec. Armáda čítá na 8000 bojovníků - pěšáků, lučištníků, kušníků, vozatajů, generálů a jezdců. Restaurování a odkrývání této významné památky pokračuje dodnes.

Foto: Terakotová armáda

Bojovníci jsou vyrobeni z terakotové hlíny a jejich váha dosahuje 100 - 300 kg. Jejich výzbroj byla vyrobena z bronzu a dřeva, dřevěné součíásti se však nedochovali. Armáda je rozmísťana do geometricky přesných regimentů ve třech podzemních jamách. Objevena byla i jáma čtvrtá, která je však prázdná, zřejmě nebyla dokončena.

Nejznámější je jáma první, která je největší. Nachází se zde zhruba 6 000 bojovníků a 50 válečných vozův prostoru dlouhém 230 metrů a širokém přes 60 metrů. V druhé jámě se nachází dalších 1 000 válečníků, jezdců a vozů. Ve třetí, nejmenší jámě, najdeme velení císařovi armády.  

Foto: Lučišník terakotové armády 

Hrobka samotného císaře dosud nebyla odkryta z důvodu obav z jejího poškození. V roce 1987 byl komplex hrobky s terakotovou armádou zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.

Asi 100 kilometrů východně od Xianu, což už sice není úplně blízko, ale vzhledem k velikosti Číny přesto jen kousek, se zvedá Květinová hora Huasnan. Toto místo patří mezi nejposvátnější v Číně vůbec, je spojením přírody, kultury a historie. Stojí zde několik taoistických chrámů, místo se ale stalo známé zejména díky tzv. Srázu tisíce stop, kolem něhož vede údajně nejnebezpečnější stezka na světě, skládající se z dřevěných prken upevněných na kolmé stěně. Návštěvu lze doporučit pouze milovníkům adrenalinu a zakázat lidem majícím strach z výšek.

- jap -

Článek byl zobrazen 13 249 krát.