Pekingská opera – zábava pro náročné

Pekingská opera – zábava pro náročné

Pekingská opera je nejrozšířenější formou tradičního čínského divadla a také jedna z několika stovek místních oper v Číně. Pro českého diváka je naprosto novým, nevšedním a ojedinělým kulturním zážitkem, který však nemusí být každému po chuti. Udělat obrázek si tedy musí každý sám.

Zrození Pekingské opery se datuje do dynastie Qing, do období vlády císaře Qianlonga v letech 1736 – 1795. Ten byl při svých cestách jižní Čínou natolik okouzlen operami v Anhui a Hebei, že si tamní soubory s sebou přivezl do Pekingu. Tím začala vznikat nová forma opery, o jejíž rozvoj se ve velké míře zapříčinil také císař Guangxu a císařovna vdova Cixi. Oba tomuto novému uměleckému směru naprosto propadli a stali jeho vášnivými milovníky.

V minulosti dokázala Pekingská opera odolat perzekuci herců i Kulturní revoluci, kdy bylo zakázáno uvádět většinu her. Dnes je tradičním a oblíbeným čínským hudebním divadlem, ve kterém dochází ke kombinaci nejrůznějších prvků. V tomto žánru se spojuje zpěv, hudba, herectví, akrobacie, bojové umění, pantomima, práce s líčením, kostýmy a další výtvarné prvky. Jsou pro ni charakteristické složité kostýmy, líčení i masky.

Jelikož jsou na herce pekingské opery kladeny nesmírně vysoké nároky, začínají se toto umění učit již od raného dětství, kolem pátého až šestého roku věku. Adepty na studium následně čeká velmi náročná práce. Děti se musí naučit akrobacii, trénovaní gymnasté pak mohou předvádět neuvěřitelně krkolomné cviky. Když pak vidíte na pódiu vystupovat 12leté děti, jde již o zkušené profesionály, kteří mohou na scéně předvádět tradiční repertoár. Samotné studium pekingské opery trvá až deset let. Již od malička je každému studentovi přidělen určitý herecký typ, který mu vybere profesor či profesorka.

Pekingská opera rozeznává čtyři hlavní role, z nichž dvě - „sheng“ (mužská) a „dan“ (ženská) mají přirozené líčení. Namalované obličeje mají působivé postavy „jing“ a komediální postavy „chou“. Ženská role dan zahrnuje šest partů, od počestné dívky až po stařenu. Ve 20. a 30. letech 20. století hráli tyto ženské role tradičně pouze muži, to se však již změnilo. Předním interpretem ženských rolí byl v dobách vrcholné éry pekingské opery Mei Lanfang.

Na jevišti mohou vystupovat také postavy znázorňující opice. Ty se objevují i v tradiční čínské literatuře, jsou chytré, odvážné a vynalézavé. Patří tak k velmi oblíbeným postavám. Opera čerpá náměty pro své hry převážně z čínských dějin a literatury. Důležité jsou v opeře také barvy, kterými mají herci pomalovaný obličej. Barvy symbolizují vlastnosti jednotlivých postav, červená je znakem odvahy a věrnosti, fialová vážnosti a smyslu pro spravedlnost, zatímco zelená představuje udatnost a vznětlivost.

Nezbytnou součástí pekingské opery je hudební doprovod. I když jsou již dostatečným zážitkem vizuální efekty, neměl by se přesto význam hudebních nástrojů podceňovat. Obyčejně je představení doprovázeno šesti nebo sedmi hudebníky. Z hudebních nástrojů jsou zastoupeny čínské dvoustrunné housle „erhu“, třístrunná loutna „sanxian“, měsíční kytara a také tradiční loutna „pipa“. Nejrůznější perkuse, bubínky, činely a gongy slouží hlavně k přerušení děje. Na některých představeních je možné se setkat i s dechovými nástroji, jako je například čínský roh, flétna nebo „suona“.

Pokud se na představení pekingské opery vypravíte přímo do hlavního čínského města, musíte navštívit jediné dochované dřevěné divadlo v zemi – Zhengyici. Další slavnou scénou je Huguangský cechovní dům nebo palác prince Gonga.

Někteří čeští diváci byli po zhlédnutí představení čínské opery nadšeni, jiní zase zklamáni a unaveni. Rozhodně nemůžete očekávat žádnou podobnost mezi evropským a čínským divadlem, jsou to dva naprosto odlišné umělecké směry. Tento žánr je v našich končinách poměrně nový a český divák se s ním začíná jen velmi pomalu seznamovat.  Kdo si však pekingskou operu oblíbil, znamená pro něj mnohem více než jen představení. Je to zážitek přinášející hluboké duchovní uspokojení.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 10 981 krát.