Kelibia – ptačí ráj
Kelibia patří k nejmalebnějším městům poloostrova Cap Bon. Návštěvníky láká impozantní byzantská pevnost, vyhlášené vinice, rybářský přístav i jedna z nejkrásnějších písečných pláží Tuniska. Díky poloze na severovýchodním cípu země nabízí také nádherné výhledy na Středozemní moře.
Na špičce poloostrova Cap Bon situovaném na samotném severu Tuniska se rozkládá městečko Kelibia. Tento rybářský přístav se proslavil především muškátovými hrozny, vínem, byzantskou pevností z 6. století a také krásnou písečnou pláží Mansourah, která se nachází 2 kilometry od centra.
Městečko díky své poloze působí dojmem, jako by bylo ze všech stran obklopeno vodou. Bylo založeno v punské éře a krátce sloužilo také jako obchodní základna pro Syrakusy. Kelibia má tak podobné dějiny jako jiné punské vesnice, vznikla totiž také původně jako berberská osada. V roce 310 před Kristem ji dobyl Agathokles a roku 256 před Kristem pak Regulus. Během třetí punské války ji Římané takřka srovnali se zemí, utrpěla tak značné škody. Z punského ani římského období se proto nepodařilo dochovat téměř vůbec nic.
Foto: Kelibia
Jedinou památkou, která je pozůstatkem té doby, je byzantská pevnost postavená na konci 6. století. V majáku, jehož historie sahá do prvních let arabské nadvlády, se v současnosti nachází meteorologická stanice. Z majáku se naskýtá nádherný panoramatický výhled na okolní krajinu. Dominantou města Kelibia je stará pevnost tyčící se nad přístavem. Současný objekt je dílem Byzantinců, ale později jej upravili Španělé a Turci. Německé jednotky sem během druhé světové války umístily děla.
Foto: Kelibia
Přímo v Kelibii se nachází pouze malá pláž, na které se navíc často vyskytují řasy, ale pokud se vydáte necelé dva kilometry za město, dojdete až k pláži Mansourah, která je opravdu nádherná. Je dlouhá, čistá, písečná a často téměř liduprázdná. Rozhodně se tedy vyplatí ji navštívit.
Foto: volavka
Blízkost jezera Ichkeul dělá z Kelibie vyhledávanou základnu pro ornitology. Jezero je totiž nejvýznamnějším místem rozmnožování ptactva v celém Tunisku, také proto bylo vyhlášeno národním parkem o rozloze 128 km2. Podle množství srážek mění velikost a tvar, když hodně prší, jeho plocha se zvětší o okolní bažiny. Na vrcholu sezóny je možné u jezera pozorovat přes čtvrt milionu ptáků ze 180 druhů. V důsledku nízké hladiny vody v minulých letech počet ptáků však značně klesl. Z obrovského počtu ptačích druhů můžeme jmenovat například volavky, plameňáky, čírky úzkozobé či slípky modré. Jezero je také zastávkou pro řadu druhů, které dávají přednost suchým a pouštím oblastem. Co se týká dalších zvířat, tak je třeba také zmínit muflony, vydry, dikobrazy, šakaly anebo třeba suchozemské želvy. Nejkrásnější pohled na Ichkeul se naskýtá z jeho severovýchodního konce.