Finské Alandy

Souostroví Alandy je tvořeno asi 6500 ostrovy a ostrůvky, které najdeme v Botnickém zálivu mezi finským Turku a švédským Stockholmem. Alandy jsou finskou provincií se švédsky mluvícím obyvatelstvem. Jsou převážně rovinaté, nejvyšším bodem je Orredals Klint měřící 129 metrů. Největším ostrovem je Aland a na něm najdeme také hlavní město Marienhamn.

Dalšími významnými ostrovy jsou Sund se středověkým hradem, ostrov Finstrom s významným kostelem St. Mikaela či ostrov Saltvik, kde najdeme rozsáhlé vikingské pohřebiště. Na Alandách je mírné podnebí s průměrnou roční teplotou 5,8 stupňů Celsia.

Autor: Ian Oliver

Mezi finskými Alandami a pevninou najdeme největší soustavu malých skalnatých ostrůvků táhnoucích se v délce 80 km, kterým se říká šéry. Ty vznikly v dávných dobách z klesající, prastaré paroviny Baltského štítu. Na vzniku ostrůvků se velkou měrou podílely ledovce doby ledové, které je vybrousily a vyhladily. Kolem ostrůvků je skalnaté pobřeží a samotné ostrovy jsou převážně zalesněné. Přestože některé vnější šéry jsou jen skalnaté a je na nich patrný velký vliv větru a moře, každé léto zde najdeme množství nejrůznějších druhů rostlin. Kvete zde pažitka, heřmánkovec přímořský, na písečných ostrovech se vyskytuje a vykvétá rozchodník ostrý a jahodník. Díky nízkému obsahu soli v Baltském moři se na ostrovech dobře daří také děhelu lesnímu, děhelu lékařskému pobřežnímu, borytu barvířskému, lnici květeli a kostřavě.

Lidem, kteří žili na ostrovech zajišťoval obživu především rybolov a zemědělství. Dnes se však zbylých, přibližně 10 000 obyvatel zdržuje na největším ostrově v hlavním městě Marienhamm a pár dalších ostrovech. Na mnoho z nich se lze dostat pouze vlastním člunem či osobní lodí. Ostatní jsou propojeny mosty a přívozy, což umožňuje se na nich pohybovat i autem. Alandy jsou významným rekreačním centrem pro Finy i pro Švédy a proto zde jsou vystavěny četné rekreační domy. Dostatečný hospodářský a ekonomický rozvoj ostrovům přináší cestovní ruch a turisté, kterých sem každoročně přijede kolem 2 miliónů. To má však zásadní vliv na proměny kulturní krajiny, která po staletí oplývá druhovou rozmanitostí. Pro ochranu této jedinečné přírody zde byl založen národní park. Kolem 1000 ostrovů je také zahrnuto do mezinárodní biosférické  rezervace o rozloze 4200 km2. Některé větší ostrovy se vyznačují velmi kvalitní a úrodnou půdou. Převažují smíšené lesy borovic, smrků a bříz a občas se mezi ně přimísí také duby, olše a osiky. Zde nechávali místní rolníci pást svůj skot. Vznikly tak louky porostlé stromy a množstvím pestrobarevných květin. Vyskytuje se zde převážně pryskyřník prudký, pryskyřník hlíznatý a hvozdík kropenatý. Rovné kosené louky i spodní větve stromů byly používány jako krmivo pro skot na zimu. Jelikož jsou některé ostrovy již delší dobu opuštěny, hrozí této kulturní krajině zánik, neboť několik silných přírodních druhů vytlačuje ty ostatní. Ve stínu borovicových lesů nenajdou zdejší rostliny dostatek světla pro život. Obyvatelé osídlených ostrovů však usilují o zachování této rozmanité a jedinečné krajiny, proto zde stále udržují tradiční způsob obhospodařování. V tom jim pomáhá správa národního parku.

Autor: Ian Oliver

Zvířena tohoto ostrovního světa je dosti bohatá, zastupuje ji kolem 25 druhů savců. Najdeme zde jak malé hlodavce, tak i velké losy, kteří obývají hlavně ostrovní lesíky. Jelikož jsou losi dobrými plavci, není pro ně problém se pohybovat mezi jednotlivými ostrůvky. Zahlédnout můžeme také tuleně kuželozubé i baltské tuleně kroužkované, kteří dnes patří mezi velmi ohrožené druhy. Ostrovy jsou domovem pro 132 druhů ptáků, kteří zde vyvádějí své mladé. V období, kdy sedí na vejcích jsou ostrovy pro veřejnost uzavřeny a vstup na ně je zakázán. Hemží se to zde racky, rybáky, alkami malými, černými alkouny obecnými. Z ohrožených ptáků je možné zahlédnout rybáka velkozobého a poláka kaholku. Oblohu křižují také orli mořští, kteří byli ještě nedávno na pokraji vyhynutí. V oblasti šérů najdeme také pestrý podmořský svět, kterému se přizpůsobila chaluha bublinatá, žaludovci, zelené a červené mořské řasy i zvláštní druh listonohů letních. Těchto pár druhů se zde často docela silně přemnožuje. Zdejší voda je totiž pro sladkovodní živočichy příliš slaná a pro mořské zase příliš sladká.