Ostrov Šolta

Pokud toužíte po tiché a poklidné dovolené, vydejte se na středodalmatský ostrov Šolta omývaný Jaderským mořem. Svou rozlohou 52 km2 patří sice mezi menší ostrovy, ale i na tak malé ploše ukrývá nesmírné přírodní bohatství.  Je bezesporu jedním z nejkrásnějších ostrovů chorvatského Jadranu.

Nejstarší doložené osídlení pochází z roku 614, kdy se sem uchýlilo několik uprchlíků ze Salony, která se v té době zmítala v bojích. Tito lidé zde založili první vesnice a mnohé z nich se dodnes pyšní kostelíky z raného středověku. Římané říkali ostrovu Soletta a valonská šlechta si z něj udělala prázdninové středisko. Na mnoha místech si i dnes můžete prohlédnout torza vil. Většina obyvatel ostrova se později přestěhovala do Splitu a po roce 1537 zůstala Šolta kvůli opakovaným tureckým nájezdům po více než sto let bez osídlení. Nedaleko vesnic Stomorska, Grohote, Donje Selo a Nečujam jsou dodnes roztroušena torza obranných věží pocházejících z doby nepokojů. V současnosti má Šolta asi 1500 stálých obyvatel sídlících v několika vesnicích.

Autor: bullro

Ostrov leží nedaleko Splitu, s nímž má trajektové spojení, proto zde najdete mnoho letních sídel Spliťanů. Od pevniny je ostrov oddělen Splitským průlivem, od sousedního ostrova Brač Splitskou úžinou a od dalších menších Drvenických ostrůvků Šoltským průlivem. Díky poměrně úrodné půdě tvoří zemědělství základ místního hospodářství. Obyvatelé se živí především pěstováním vinné révy a oliv a také rybářstvím. V posledních letech však nabývá na významu také cestovní ruch. Ostrov je také proslulý včelařstvím a to již od římských dob - med ze Šolty byl odjakživa považován za velkou pochoutku.

Autor: bullro

Asi 60 km dlouhé pobřeží je z větší části vápencové a porostlé keři makchií. Jihozápad ostrova má kromě makchie i nízký jehličnatý les, východní část tvoří pro změnu téměř holý kamenitý terén. Pobřeží je protkáno bezpočtem okouzlujících zátok a pláží vhodných ke koupání, v jeho blízkosti je řada menších ostrůvků. Na severovýchodním pobřeží jsou největší zátoky - Rogač a Nečujam. Zátoka Maslinica na severozápadě ostrova Šolta je chráněna skupinou ostrůvků a útesů a právě zde je nejlepší terén pro vodní sporty. Jižní pobřeží je obtížně přístupné a téměř bez osídlení. Nejvyšším bodem ostrova Šolta je vrch Vela Straža, který měří pouhých 237 metrů nad mořem.

Autor: albar

Nejmladším letoviskem na ostrově je Nečujam, který je výstižně popsán latinským názvem „Vallis surda“ („Hluchá zátoka“). Pláž v Nečujamu je největší na ostrově a nabízí četné sportovní aktivity. Největší a nejstarší osadou na ostrově je obec Grohote, která leží přesně uprostřed ostrova. Vesničky ve vnitrozemí ostrova jsou pozoruhodné zejména svou rázovitou lidovou architekturou se starými venkovskými staveními a jejich typickými dvory. Právě v Grohote najdete unikátní opevněná selská stavení a díky pohostinnosti místních obyvatel ochutnáte i rybí speciality a domácí víno. Na západní straně ostrova stojí Maslinica, z níž je krásný výhled na sedm menších ostrůvků. Vesnice na ostrově jsou propojeny silnicemi. Obchody se základními potravinami jsou ve všech větších vesnicích, ale bankomat na ostrově rozhodně nehledejte. Směnit peníze jde i na poštách a v turistických agenturách.

Roční srážky na Šoltě činí pouze 850 mm a plných 300 dnů prý na ostrově vládne sluneční počasí. Průměrná teplota je v červenci 28,3°C a teplota vody se v tomto období pohybuje mezi příjemnými 22 - 25°C.