Zámek Velké Losiny

Zámek Velké Losiny patří k nejvýznamnějším renesančním památkám na severní Moravě. Renesanční zámek Velké Losiny leží na jižním okraji stejnojmenné obce mezi zalesněným kopcem Strážníkem na straně jižní a říčkou Losinkou na straně východní a severní. Úrovní architektonického řešení náleží zámek mezi stavební perly moravské renesance.

Zámecký komplex prošel za mnohá staletí četnými stavebními úpravami, které jej postupně uvedly až do současné známé podoby. Tu dnes tvoří impozantně působící trojkřídlý areál tzv. vysokého zámku na severní straně s charakteristickými trojpodlažními arkádami. Na vysoký zámek z jižní strany navazují tři křídla tzv. nízkého zámku s menšími dvojpodlažními arkádami a se dvěma přístavbami – tzv. empírovým domem a objektem sally terreny.

Zámek se nachází na místě staršího objektu – gotické tvrze. Výslovnou zmínku o její existenci ve 14. a 15. století však v žádných písemných pramenech nenajdete. Jisté však je, že k roku 1412 moravské zemské desky uvádějí zápis vztahující se k Janu Dítěti seděním na Losinách a k roku 1463 je pak ve stejném vztahu ke vsi jmenován jistý Vaněk Zichlík. V obou případech šlo zřejmě o téměř neznámé příslušníky nižší šlechty, kteří svým sídelním vztahem nepřímo potvrzují existenci tvrze.

Tato významná národní kulturní památka je vlastně původní tvrz z počátku 15. stol., kterou dal Jan mladší ze Žerotína přestavět na velký renesanční zámek. Dominantou stavby z 2. pol. 16. stol. se stala osmiboká šestipodlažní věž se zámeckými hodinami. Tento unikátní stavební soubor je dokladem značně složité etapové výstavby spojené s jednotlivými příslušníky losinské žerotínské rodové větve, která spojila své osudy s Losinami na více než tři staletí. Zároveň byly zvelebeny místní lázně, o jejichž léčivých pramenech pochází zmínka již z roku 1562. Společně s papírnou (1596) se jedná o tři nejvýznamnější objekty Velkých Losin.

Temným obdobím zámku jsou neslavně proslulé čarodějnické procesy, o kterých pojednává kniha Václava Kaplického "Kladivo na čarodějnice" a stejnojmenný film Otakara Vávry. V letech 1678-1692 zámek Velké Losiny proslul krutými hony na čarodějnice. Despotický inkvizitor Jindřich Boblig z Edelstadtu udával taktovku tribunálu, který nechal upálit mnoho nevinných obětí pro podezření z čarodějnictví.

Na přelomu 17. a 18. stol. proběhla barokní dostavba. Počátkem 19. stol. připadly Losiny Lichtenštejnům, kteří jej vlastnili až do roku 1945.

V současné době je zámek obklopen krásným parkem. Interiéry zámku nesou pečeť od renesance až po klasicismus. Opravdovým klenotem je Rytířský sál s renesančním stropem, který je ozdoben dřevěnými kazetami. Zámecká obrazárna uchovává soubor obrazů italských, vlámských a holandských mistrů, doplněnou středoevropskou malířskou školou 18. a 19. století. Další nemalou zajímavostí je žerotínská sbírka zbraní. Za zhlédnutí stojí i třímetrová majoliková kamna z roku I587, renesanční příborník z roku 1600, stropní a nástěnné fresky zámeckých kaplí.