Zámek Kynžvart
Zámek Kynžvart nedaleko Mariánských Lázní patří k nejkrásnějším klasicistním sídlům v Česku. Návštěvníky láká bohatými sbírkami kancléře Metternicha, rozsáhlým parkem, historickou knihovnou i atmosférou aristokratické rezidence.
Na samém úpatí rozlehlého Slavkovského lesa, v těsné blízkosti proslavených Mariánských Lázní, leží zámek Kynžvart. Někdy mezi lety 1585 až 1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek, jehož přesná podoba dnes už není známa. V pozdějším klasicistním metternichovském zámku se však dochovaly poměrně významné části původního renesančního objektu.
Zámek je ojedinělou ukázkou venkovské reprezentativní rezidence ve stylu vídeňského klasicismu a empíru, citlivě vsazené do rozsáhlého přírodně - krajinářského parku. Rozsáhlým areálem zámeckého parku protékají tři potoky, které daly základ několika rybníkům. Ve východní části je to rybník Panský a Zahradní, na jehož břehu stojí velký komplex zámeckého pivovaru, který zmodernizoval kancléř Metternich, ale první zmínky o něm jsou doloženy již v roce 1606.
Dějiny dnes často navštěvovaného zámku Kynžvart sahají až do renesančních dob, konkrétně do druhé poloviny 16.století. Tehdy nechali majitelé kynžvartského panství, pánové z Cedvic, postavit nedaleko svého hradu útulnější obranou tvrz. První přestavby se zchátralá renesanční tvrz dočkala na konci 17. století, kdy si hrabě Philipp Emmerich Metternich nechal na jejím místě postavit honosnější barokní zámek.
Když po bitvě na Bílé Hoře získalo celé kynžvartské panství pět synovců trevírského kurfiřta a arcibiskupa Lothara Metternicha, odkázal jim strýček celou svou rozsáhlou knihovnu. Přestože byla její značná část během války ztracena, stala se základem kynžvartské zámecké knihovny, která dnes patří k nejvýznamnějším šlechtických knihovnám v České republice.
Zámek má rozsáhlé vazby na přední osobnosti a události evropské historie a kultury. Rakouský státní kancléř Klement Metternich (1773-1859) na zámek soustředil unikátní kolekci uměleckých památek, zámeckou knihovnu a muzeum – kynžvartský kabinet kuriozit. Pozval si z Vídně předního rakouského architekta Nobilea a ten provedl přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. V Nobileho klasicistní podobě se zámek dochoval až do dnešních dob.
Kníže Metternich byl přední postava evropské politické scény první poloviny 19. století. Za jeho života bylo na Kynžvart soustředěno velké množství uměleckých předmětů, sbírky mincí, medailí, porcelánu a zbraní a proslulá kancléřova knihovna s unikátními rukopisy a prvotisky.