Hrad Hasištejn
Zřícenina hradu Hasištejn patří k nejromantičtějším památkám Krušných hor. Mohutný gotický hrad nad údolím Prunéřovského potoka láká návštěvníky na dramatickou historii, vyhlídkovou věž i atmosféru starobylé pevnosti.
Na úzkém ostrohu, vymezeném na západě hlubokým údolím Prunéřovského potoka a na východě proláklinou jeho horského přítoku, byl na počátku 14. století založen hrad Hasištejn z německého Hassenstein - tj. skála nenávisti. Místo je vzdáleno asi 10 km západně od Chomutova.
Hrad měl velký strategický význam pro obranu země, neboť chránil horské průsmyky, jimiž přicházeli do Čech důležité dálkové cesty z Německa. Syn zakladatele Oseku u Duchcova, Bohuslav Boreš měl za manželku Agátu, dceru Fridricha I. ze Šumburka, který hrad postavil pro krále Jana Lucemburského. Roku 1306 získal Fridrich do zástavy kraj kadaňský a tím i hrad Hasištejn.
Po smrti Boršově r. 1341 se bratr Agáty, také Fridrich II. stal dočasným držitelem hradu a poručníkem jeho syna. Fridrichovi synové r. 1351 dostali hrad od Karla IV. v léno, byly mu tak povinni věrností a vojenskou službou. Pánům ze Štumburka zůstal hrad až do r. 1418, kdy byl po tříměsíčním obléhání dobyt Mikulášem Chudým z Lobkovic, ten poté dostal hrad od krále Václava IV. do zástavy za pomoc a jiné služby královské koruně.
Hrad vznikl někdy kolem roku 1320 a dlouhou dobu patřil Lobkovicím. První písemná zmínka je z roku 1348, kdy se uvádí v zákoníku Majestas Carolina napsaném z podnětu Karla IV., jako hrad královský, který vladař nesměl prodat, pouze zastavit a to nanejvýše na devět let.
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic hrad upravoval, rozšiřoval, vybavil cennými uměleckými díly a proslulá byla zejména jeho knihovna, která však po Bohuslavově smrti roku 1510 byla převezena do Chomutova, kde shořela. V roce 1609 připadl Štampachům, těm byl r. 1622 zkonfiskován. Vystřídal několik majitelů a roku 1623 se hrad dostal do vlastnictví Jaroslava Bořity z Martinic. Za Martinců začal hrad pustnout.
Na bráně je umístěna pamětní deska J. W.Goetha, který hrad navštívil r. 1810. V letech 1891-92 dal zrestaurovat hradní budovy na své náklady vlastník velkostatku Prunéřov-Ahníkov Emanuel Karsch.
Z bývalé palácové budovy vznikla restaurace a velká věž byla upravena na rozhlednu. Restaurace byla v té době velmi známou. V posledních letech se tato tradice obnovila, rozhledna je opět zpřístupněna, restaurace funguje a dokonce se na hradě koná každoročně několik kulturních představení.