Hrad Budyně nad Ohří

Hrad Budyně nad Ohří  je situován v malebném prostředí litoměřického kraje poblíž města Budyně nad Ohří. Částečně zachovalý královský hrad patřil ke skvělým pozdně gotickým rezidencím v Čechách. Původně šlo o pozdně gotický hrad. Při výbuchu prachárny v severovýchodní věži v r. 1551 byl hrad značně poškozen. Poté se jeho podoba měnila v renesanční zámek.

Pravděpodobně již ve 12. a 13. stol.zde stával zeměpanský dvorec. Původně se jednalo o pravidelnou čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu s uzavřeným nádvořím, obehnanou hradbou. Hrad je výslovně doložen až r. 1316. Jednalo se o vodní hrad, který souvisel s městským opevněním. Odolnost hradu Budyně nezajišťoval jako v mnoha jiných případech vysoký kopec či strmá skála, ale bažinatý terén okolo řeky Ohře.

Za Jana Lucemburského byl hrad královským majetkem, který byl dáván ale často do zástavy. Roku 1335 Budyni koupil Zbyněk Zajíc z Valečka a přiřadil ji napevno k rodu Házmburků. Ve 14. a 15. stol. byl hrad bezpochyby přestavěn a bylo zejména zdokonaleno opevnění. V 16. stol. byl hrad renesančně upraven, a částečně vyzdoben sgrafity.

Velké renesanční přestavby se hrad dočkal za Jana Zbyňka z Házmburka na poč. 17. stol. Vznikl tak již honosný a přepychově vybavený zámek se zahradou. V těchto dobách dosáhl zámek největšího rozkvětu. Obsahoval velmi významnou knihovnu a alchymistickou dílnu. Jeho majitel byl mecenášem věd a alchymie. Na zámku pobývali alchymisté a také astronom Tycho de Brahe.

Zadlužený Jan Zbyněk prodal r. 1614 Budyni Adamovi ze Šternberka. Poté se majitelé střídali. Zámek byl poškozen jak pokusem o barokizaci, tak zejména sedmiletou válkou v 18. stol. Po r. 1759 byly pro zchátralost strženy dvě křídla zámku a věž. Zkáza zámku pokračovala i za Herbersternů až do r. 1945. V letech 1902-1911 došlo k romantizující obnově.

Z původní čtyřkřídlé dispozice se tak zachovala alespoň dvě křídla, západní, pozdně gotické s arkýři a severní s hranolovou věží. Dochovaly se pozdně gotické a renesanční interiéry a prostory s mučícími nástroji místního kata. Dále si lze prohlédnout nástěnné malby ze 16. století ve Zlatém sále. K vidění jsou i dochované prvky stavby jako vstupní brána s klenbou, spodek hranolové věže a hradby s polokruhovými baštami.

Lákadlem hradu je určitě nově obnovená alchymistická dílna z počátku 17. století, kde proběhla spousta pokusů o výrobu likéru mládí nebo zlata. Podle pověsti se to podařilo a dodnes je pod hradem vyrobené zlato ukryto a stráží ho socha alchymisty tzv. Kvasnička.