Xian - za Terakotovou armádou čínského císaře

Xian - za Terakotovou armádou čínského císaře

V České republice asi není velké procento lidí, kteří by byli schopni něco říci o čínském městě Xian (český přepis Si-an). Ale už mnohem více jich někdy slyšelo o proslulé Hedvábné stezce. Obě místa přitom mají mnoho společného, přesněji řečeno, Xian býval východním koncem Hedvábné stezky. A nejen to, v mnoha dalších ohledech je to významné místo.

Xian má velmi bohatou historii, sahající od neolitu až do současnosti. Výrazné stopy tady zanechala dynastie Zhou (1045 – 256 př. n. l. ), do níž patřil i první císař sjednocené Číny, Čchin Š'-chuang-ti (259 – 210 př. n. l.). Ten nechal vyrobit jednu z nejúžasnějších čínských kulturně-historických památek, tzv. „osmý div světa“ – slavnou Terakotovou armádu. Umístil ji krátce před  smrtí do svého mauzolea východně od města. Císařovo mauzoleum a jeho armáda byly nalezeny v roce 1974 a staly se jednou z největších atrakcí v Číně vůbec. Město se mezitím značně rozrostlo, takže mauzoleum už neleží bokem, ale najdete jej na jednom z předměstí.

Další příznivé období zažil Xian také v 7. až 10. století během dynastie Tang (618-907), kdy díky zmíněné Hedvábné stezce mimořádně vzkvétal. Mísilo se zde mnoho kultur, náboženství a různých vlivů, to vše ve víceméně pokojném a všeobecně prosperujícím soužití. V těch dobách město patřilo mezi nejvyspělejší a největší na světě. A možná, že s odhadovanými 2 miliony obyvatel bylo tehdy vůbec největší. Později však Číňané začali provádět něco, co bychom dnes nazvali „opatření pro ochranu domácího trhu“. K tomu přidali rasovou politiku, kdy někteří cizinci museli být zřetelně označeni a od roku 836 byl kontakt s cizinci zakázán úplně. Tím toto úspěšné období skončilo a nastal úpadek, který ještě prohloubilo zemětřesení roku 904. Většina obyvatel se odstěhovala a město zpustlo.

Až v roce 1370, za dynastie Ming, byly postaveny nové hradby. Dochovaly se dodnes a patří mezi další významné památky města. S výškou 12 metrů a šířkou u základny 15 až 18 metrů byly sice mohutné, ale chránily město o rozloze pouhých 12 km2. Natolik se od zlatého věku smrsklo.

Pestrá minulost po sobě v Xianu zanechala obrovské množství památek. Jsou zde doslova stovky hrobek, pohřebišť a mauzoleí několika vládnoucích dynastií, velké množství chrámů, soch a řada dalších pozoruhodností. Turisty přitahují buddhistické stavby, nazvané „pagoda Obrovské divoké husy“ (rok 652) a „pagoda Malé divoké husy“ (rok 709), stejně jako muslimská čtvrť se svou Velkou mešitou (7. století). Zkrátka, památek je zde takřka nepřeberné množství a pouhý jejich výčet by byl nad rámec tohoto článku.

To však pořád není všechno, v Xianu jsou k vidění i jiné věci. Lépe řečeno v jeho okolí, kde najdete hned několik národních parků.

Spojením přírody, kultury a historie je potom hora Chua-šan (Květinová hora). Leží asi 100 kilometrů východně od Xianu, což už sice není úplně blízko, ale vzhledem k velikosti Číny jen kousek. Toto místo patří mezi nejposvátnější v Číně vůbec, alespoň tedy pro taoisty (kterých je v zemi většina – ačkoliv oficiálně jsou téměř všichni Číňané ateisté...). Na Chua-šan se nachází několik taoistických chrámů, místo se ale stalo známé zejména díky tzv. Srázu tisíce stop, kolem něhož vede údajně nejnebezpečnější stezka na světě, skládající se z dřevěných prken upevněných na kolmé stěně.

Město Xian a jeho okolí toho poutníkovi nabídnou opravdu hodně. Počítejte s tím, že turistů sem jezdí docela dost, což s sebou přináší kromě zlepšování infrastruktury i řadu negativních efektů. Ale návštěva zcela jistě stojí za to.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 4 973 krát.