Velká čínská zeď patří mezi novodobé divy světa

Velká čínská zeď patří mezi novodobé divy světa

Skrze rozlehlé pouště, vysoké kopce i nekonečné roviny se v délce několika tisíc kilometrů táhne Velká čínská zeď, která je neodmyslitelným symbolem Číny. Ač by se mohlo zdát, že je díky své mohutnosti nedobytná, podařilo se ji zdolat nejen Mongolům, ale také Mandžuům. Přesto však tato monumentální stavba dodnes ohromuje návštěvníky z celého světa.

Velká čínská zeď je většinou tím prvním, co se mnoha lidem vybaví ve spojení s Čínou. Jak by také ne, vždyť jde o nesmírně významnou památku, která se stala největším památníkem Číny a současně i jedním z nejmocnějších symbolů této asijské země. Každý, kdo se ocitne v Pekingu, by si tak její návštěvu rozhodně neměl nechat ujít. Těžko ji projdete celou, ale její nejzajímavější úseky jsou snadno dostupné právě z čínské metropole. Pro svou jedinečnost byla Velká čínská zeď v roce 1987 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO a v roce 2007 se pak stala součástí sedmi novodobých divů světa. 

Velká čínská zeď byla původně jen řadou nesourodých zemních valů, které v prvním tisíciletí před naším letopočtem navršily jednotlivé státy. V období, kdy tyto státy proti sobě válčily (426 – 221) byly valy ještě zvýšeny, prodlouženy a rozšířeny. Jedním celkem se staly až poté, co došlo ke sjednocení země za vlády Qin Shihuangdiho (Čchin Š'chuang-tiho) v letech 221 – 210 před Kristem. Rozhodl se propojit různé existující městské a státní hradby a vytvořit tak jednu dlouhou zeď doplněnou pevnostmi a strážními věžemi. Tím se snažil oddělit Čínu od jejích severních sousedů, kteří ji neustále napadali.

O vybudování největší části Velké čínské zdi se však zasloužila dynastie Ming v období od 14. do 17. století. Ke zdi přibyla děla sloužící jak k její obraně, tak i k přivolání pomoci. V blízkosti zdi dodnes stojí také četné signální věže, z nichž se oznamovala případná napadení pomocí kouřových nebo ohňových signálů. Malým nájezdům zeď odolat dokázala, ale velkou mongolskou invazi zastavit nesvedla. Ve 13. století zaútočil na Čínu mocný mongolský vládce Čingischán, zeď se svými vojsky překonal a už mu nic nebránilo v tom si zemi podrobit. V 17. století pak Velkou čínskou zeď prolomili také Mandžuové.

Zeď ovšem nesloužila pouze jako ochranný prvek, začala se využívat také jako dopravní tepna. Přepravovaly se po ní jak osoby, tak i materiály. Svižně se po ní do různých koutů země mohla přesouvat také čínská vojska. Vybudování velké čínské zdi bylo neuvěřitelným stavitelským počinem, nejedna legenda pojednává o utrpení těch, kteří na její stavbě pracovali. Na vybudování tohoto systému opevnění se podílelo na 300 tisíc vojáků, statisíce zločinců a trestanců, neschopných státních zaměstnanců a dalších nevyhovujících lidí z celé říše. Mnoho lidí při práci zemřelo, byla totiž nesmírně vysilující a tvrdá a pracujícím příliš nepomáhaly ani extrémní podmínky, které v Číně panují. Vypráví se, že dělníci, kteří při stavbě zemřeli, byli do zdi zazděni a Velká čínská zeď je tak jedním velkým pohřebištěm.

Materiál na výstavbu zdi se sháněl, kde se dalo. Používaly se zejména trvanlivé materiály, jako jsou pálené cihly či kámen. Odhaduje se, že celkem bylo použito kolem 60 milionů kubických metrů těchto materiálů. Základ zdi byl postaven z velkých kamenných bloků, vnitřek vyplňují menšími kameny, drť, vápno, dříví a hlína. Ještě donedávna se mělo za to, že Velká čínská zeď měří 6700 km, ale během posledních vykopávek a měření bylo zjištěno, že je ještě mnohem delší. V roce 2009 byla totiž odkryta její doposud neznámá část, díky které byla zeď rázem prodloužena na neuvěřitelných 8851 km. Je největší stavbou světa a také se o ní traduje, že je jedinou lidskou stavbou, kterou je možné vidět pouhým okem z měsíce. Toto tvrzení však vyvrátil první čínský astronaut Yang Liwei.

Velká čínská zeď má zdi vysoké 6 metrů a každých 180 metrů se tyčí strážní věže vysoké 13 metrů. Po celé délce zdi jich stojí okolo 25 tisíc. Rozmístěny byly tak, aby žádný úsek zdi nezůstal nechráněný, 180 metrů je totiž délka dvou dostřelů šípem. Valná část zdi je dnes již v troskách a patrně se již nedočká rekonstrukce, jiné úseky jsou zase pěkně opravené. V současnosti je turistům zpřístupněno asi jen 80 km z celé zdi. Nejudržovanější je část v Badalingu, v blízkosti hlavního města Pekingu. Zeď zde byla při rekonstrukci v 80. letech minulého století dána téměř do původního stavu. Působivé jsou rovněž obnovené úseky s pevnostmi v Juyongguanu, Jiayuguanu a Shanhaiguanu.

Opravené opevnění pocházející z období dynastie Ming v Badalingu je vybaveno zábradlím, kabinovou lanovkou, strážními věžemi a četnými turistickými zařízeními. Jde o nejvyhledávanější část Velké čínské zdi a naskýtá se z ní strhující podívaná na další úseky klikatící se zdejší kopcovitou krajinou. Za vstup na Velkou čínskou zeď se vybírá vstupné, v jehož ceně je i návštěva Muzea Velké čínské zdi. Asi 90 km severně od Pekingu se nachází úsek s názvem Mutianyu, jehož kouzlo tkví v dramaticky působící okolní krajině a v relativním klidu. Jde o obnovený úsek s řadou strážních věží, který pochází z roku 1368. Na stejném úseku zdi jako Mutianyu se nalézá i Huanghuacheng, kde je zeď rozdělena na dvě části obrovskou nádrží. Zdivo se v těchto místech rozpadá, povrch je místy nerovný a chybí zde zábradlí. Pohyb v těchto místech je tak poměrně nebezpečný a proto se zde nesetkáte s velkým množstvím turistů. 

Částečné renovace se dočkal také úsek Simatai nacházející se asi 110 km severovýchodně od Pekingu. Právě zde ale můžete zažít ten nejautentičtější dojem z celé mohutné stavby. Na turisty zde však čekají četné pasti v podobě strmých a nezabezpečených partií, neschůdných trosek a podobně, přesto sem jezdí, aby si vychutnali jedinečný výhled na okolní hory. Ze Simatai je možné se vydat na čtyřhodinovou cestu do Jingshanlingu, kde na vás čeká rovněž nádherná přírodní podívaná. Každý, kdo se vydá na prohlídku Velké čínské zdi, by však měl být dobře vybaven – důležité je teplé oblečení, nepromokavá bunda, ale i krém na opalování. Přírodní živly si v této oblasti neberou servítky a počasí se zde mění rychlostí blesku. Setkat se můžete jak s prudkým deštěm, tak i se silným větrem nebo ostrým sluncem. Doporučuje se také kvalitní turistická obuv s neklouzavou podrážkou. 

Velká čínská zeď každoročně přitahuje obrovské množství návštěvníků, setkáte se zde s turisty z nejrůznějších koutů světa. Návštěva této monumentální památky, z níž historie doslova sálá, je pro mnohé nezapomenutelným zážitkem. 

- jap - 

Sedm novodobých divů světa
Novodobé divy světa - Socha Krista Spasitele

Článek byl zobrazen 11 360 krát.