Huangshan – kde schody vedou do nebe

Huangshan – kde schody vedou do nebe

Pohoří Huangshan neboli Žluté hory nacházející se v jižní oblasti střední Číny je považováno za nejkrásnější a nejpřitažlivější horskou oblast v zemi. Rozkládá se v provincii Anhui, jižně od řeky Jang-c´-ťiang a od roku 1990 je zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Pro Huangshan jsou typické vysoké horské vrcholky, strmé skalní masivy, útesy, rozsedliny a hluboká údolí, rozmanitost krajiny i vyvážený ekologický systém. Místní podnebí je subtropické s velkou oblačností, častými mlhami, vysokou vlhkostí a četnými dešťovými srážkami. Kolem vrcholků hor se neustále zdržují mračna, ze kterých drobně prší. Žluté hory se rozkládají na ploše 1200 km čtverečních a území pod ochranou Unesca má rozlohu 154 km čtverečních.

Autor: B_cool

Vznik tohoto pohoří se datuje do období druhohor před asi 100 miliony lety, kdy došlo k vyzdvihnutí pevniny z oceánu. Při nástupu čtvrtohor se pak začaly formovat mohutné ledovce, čímž se vytvořili dnešní špičaté věže, kamenné lesy a pilíře ze světlé žuly.

Hory se v minulosti staly oblíbeným cílem básníků a malířů, kteří zde čerpali inspiraci pro svá díla. Již ve 3. století před Kristem se zde usadili první poustevníci, následně začali přicházet literáti i císařové. Zjistili totiž, že zde stačí ke spokojenému životu jen velmi málo. Mniši se uprostřed horské lesní krajiny oddávali rozjímání mimo veškeré společenské dění. Stačil jim skromný přístřešek, vodní nádrž pro chov ryb, které jim zpestřovaly jídelníček a lavice pro odpočinek pod korunami stromů. Svou krásou a jedinečností ohromuje Huangshan lidi dodnes. Často se zde proto setkáte se stoupenci některého z východních náboženství, kteří zde meditují a užívají si klidu.

I když hlavní štít nepřevyšuje 1900 metrů, do výšky kolem 1000 metrů nad mořem se tyčí 72 vrcholů, z nichž tři dosahují nadmořské výšky nad 1800 metrů. Nejvyšší bodem je Lian Hua Feng, neboli Lotosový květ, měřící 1864 metrů. Pohoří je zajímavé také z hlediska své přírodní rozmanitosti. Do nadmořské výšky 1100 metrů jsou skály prorostlé vlhkým deštným pralesem, do výšky 1800 metrů pak roste listnatý les, který pokrývá 56% rozlohy Žlutých hor.  Oblast se stala také domovem pro mnoho vzácných a ohrožených druhů zvířat.

Autor: Phil~

V horách se pěstuje jeden z nejproslulejších čínských zelených čajů – Huangshan Mao Feng. Je produkován pouze na nejvyšších vrcholcích a sbírá se z něj pouze první, jen zpola rozvinutý list a srdíčko (listový pupen-tips). Pro čaj je charakteristická jeho silná květová vůně a chuť. Rozvíjející se čajové lístky totiž vstřebávají aroma od broskvoní, které v té době kvetou po celých Žlutých horách. Huangshan Mao Feng je velmi exkluzivní čaj a produkuje se jen v omezeném množství.

Ve skalních prasklinách se uchytily borovice, jež byly po mnoho let deformovány klimatickými podmínkami. Borovice dominují krajině a dotvářejí scenérii této podivuhodné oblasti. Nejstarší borovicí je údajně až tisíciletá Yingkesong nacházející se pod vrcholkem hory Nefritové dívky. Její vyobrazení se dostalo dokonce na čínské poštovní známky. Kromě borovic zde roste ještě mnoho druhů mechů a kapradin.

Další zajímavostí Žlutých hor jsou četné horké prameny, které si po celý rok udržují stálou teplotu kolem 42°C. Nejvíce těchto pramenů se vyskytuje v oblasti Songgu a na úpatí vrcholu Purpurový mrak. Nejznámějšími zřídly jsou například Lao Long Tan, Quing Long Tan, Wa Long Tan nebo Bai Long Tan.

Návštěva pohoří Huangshan bude pro mnohé nezapomenutelným zážitkem. Protínají ho velmi dobře značené turistické trasy, které vedou k těm nejatraktivnějším místům, svatyním, jezírkům, vodopádům a vyhlídkám. Turisté by však měli být vybaveni pláštěnkami a teplým oblečením, jelikož ve vyšších polohách teplota i v létě dosahuje jen 8°C. Ne všechny stezky jsou ale nenáročné a vhodné pro každého. Například Západní stezka je jednou z těch fyzicky náročnějších. Táhne se v délce 15km a vede po úzkých a strmých schodech mezi skalními útvary. Lidé, kteří mají strach z výšek, by se jí proto raději měli vyhnout. Zdolání méně náročné Východní trasy v délce 8 km trvá asi 3 hodiny.

Autor: Molas

Také na vrchol Tiandufeng - Hlavního nebeského města v nadmořské výšce 1830 metrů se dostanete pouze tak, že překonáte1300 schodů a tajemný Aoyubei, tzv. Kapří hřbet. Jde o poslední úsek výstupu, kde je cesta jen asi metr široká, a po obou stranách spadají do údolí strmé srázy. Navíc je zde velmi špatné jištění, což mnoho lidí právem znepokojuje. Dalším atraktivním místem je Feilaishi, neboli Přilétající skála, což je obrovský hranatý balvan naklánějící se v neuvěřitelném úhlu nad „Západním mořem“. Jde o výraznou krajinnou dominantu, která je snad nejfotografovanější v oblasti.

Méně aktivní návštěvníci mohou využít pohodlí lanovky, která je během několika minut dopraví na jeden z vrcholů, odkud se naskýtá nádherný výhled na bizardní skály. V těchto místech však bývají klikatící se betonové schody doslova zaplaveny turisty. V horách můžete vyžít dokonce možnosti ubytování v pěkném Wenquanu nebo Tangkou. Na vrcholcích hor je možné i přenocovat nebo pozorovat západ slunce. Nejlepším místem pro pozorování západu slunce je Paiyunting stojící u stanice lanovky. Žluté hory jsou dnes z turistického hlediska jednou z nejnavštěvovanějších oblastí v Číně, přesto si dokázaly uchovat svůj nekonečný šarm a kouzlo.

Autor: Jana Přibylová

Článek byl zobrazen 9 470 krát.